Vánoční koledy, texty nejkrásnějších písní Vánoc

Vánoční koledy patří mezi oblíbenou tradici, texty, které doprovází vánoční svátky a navozuje jim tu pravou krásnou atmosféru. Koledy tvoří melodické písničky nebo básničky, jejichž texty připomínají narození Ježíška a často i další náboženská témata. Nebo pohoda, kterou s sebou jednoduše přináší zima a její idylická vánoční část. I to jsou vánoční koledy.

Vedle vánočních koled, jejichž část můžete napsat i na vánoční přáníčka, je tu i televizní zábava a vánoční pohádky jsou další možnost, jak děti zabavit.

vánoční koledy
vánoční koledy

Koledy jako díky za výslužku

Historie vzniku koled není krátká, naopak. Koledy se v adventním období zpívali již před několika staletími. Zpívání nebo texty koled totiž doprovázely koledníky, kteří obcházeli domy a koledovali si tímto způsobem o výslužku. Pro chuďasy to byl způsob, jak si v zimních měsících trochu „přilepšit“, pro darující to pak byl projev milosrdenství. Koledování probíhalo nejčastěji mezi Štědrým dnem a Novým rokem, potom také na Tři krále.




Koledy dnes po celé Vánoce

V dnešní době patří koledy do celého adventního období a zpívají se běžně až do odstrojování vánočního stromku.

Vánoční písničky

Vánoční písničky mají většinou klidnou nebo veselou melodii, v kostelech se zpívají tradiční a historické kousky. K nejvíce oblíbeným pak patří Rybovy koledy (Jan Jakub Ryba, skladatel). Oblíbené lidové jsou koledy jako:

V současné době existuje i řada moderních koled jako třeba Vánoční čas nebo Půlnoční atd.

Vánoční básničky

Oblíbené jsou i vánoční básničky. Ty také doprovázely koledníky, nebo zkracovali dlouhé zimní večery. V oblibě je měli (i mají) především děti. Vánoční básničky jsou jednoduché, hravé a veselé. Například od Olgy Černé:

Padá vločka za vločkou,
tma už voní vánočkou,
za kamny si kočka hoví,
tma už voní po cukroví.

Vánoční koledy texty

Koleda, koleda, Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte.
Koledu mu dali,
přece se mu smáli.

My tři králové

My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví, vinšujem vám.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přisli z daleka.

Z daleka je cesta naše,
do Betléma mysl naše.

Co ty, černej, stojíš vzadu,
vystrkuješ na nás bradu.

A já černej vystupuju,
a Nový rok vám vinšuju.

A my taky vystupujem
a Nový rok vám vinšujem.

Koleda, koleda, Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně,
nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k vám pro pětníček,
pětníček mi dejte,
nic se mi nesmějte,
však já jsem se najedl,
suché řepy neberu.

Co mně dáte to vezmu,
třeba trochu kaše,
vždyť je všechna vaše,
třeba starou krávu,
vezmu ji na kávu,
třeba zlatý tele,
vezmu do kabele.

Třeba malý rohlíček,
mám tu na něj pytlíček,
a to že mi nic nedáte,
hlavně si mě nahněváte,
otluču vám všechny hrnce,
co v polici máte.

Já bych rád k Betlému

Já bych rád k Betlému,
k Ježíšku malému.
Mám doma křepeličku
a pěknou žežuličku,
ty mu odvedu.

Bude žežulička,
vyrážet Ježíška.
U hlavičky jeho sedávat,
líbezně mu bude kůkávat,
ku, kuku
ku, kuku.
Zdráv buď Ježíšku!

Nesem vám noviny

Nesem vám noviny, poslouchejte,
z betlémské krajiny, pozor dejte.
Slyšte je pilně a neomylně.
Slyšte je pilně a neomylně, rozjímejte.

Synáčka zrodila čistá panna
v jesličky vložila Krista Pána.
Jej ovinula a zavinula.
Jej ovinula a zavinula, plenčičkama.

Andělé nebeští k němu přišli,
i chudí pastýři se tu sešli.
Jeho vítali, jeho chválili.
Jeho vítali, jeho chválili, dary nesli.

Srdce svá ochotná ti dáváme,
s každým žít v pokoji si žádáme.
Pomáhat sobě v každé zlé době.
Pomáhat sobě v každé zlé době, vůli máme.

Půjdem spolu do Betléma

Půjdem spolu do betléma, dudaj, dudaj, dudaj dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.

Začni, Kubo, na ty dudy: dudaj, dudaj, dudaj dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.

A ty Janku, na píšťalku, dudli, tudli, dudli dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.

A ty, Mikši, na housličky: hudli, tydli, hudli dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.

A ty Vávro, na tu basu: rum, rum, rum, rum, ruma dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.

Štědrý večer nastal

Štědrej večer nastal,
koledy přichystal,
koledy přichystal.

Paní mámo, vstaňte,
paní mámo, vstaňte,
koledy nám dejte,
koledy nám dejte.

Paní mámo, vstaňte,
koledy nám dejte,
koledy nám dejte.

Paní máma vstala,
Paní máma vstala,
koledy nám dala,
koledy nám dala.

Paní máma vstala,
koledy nám dala,
koledy nám dala.

Vánoce, Vánoce přicházejí

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Proč si děda říci nedá,
tluče o stůl v předsíni
a pak běda,marně hledá
kapra pod skříní.

Naše teta peče léta na Vánoce vánočku,
nereptáme aspoň máme něco pro kočku, jé…

Ref.: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být
a pak táta s Minimaxem
zavlažoval byt.

Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,
říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé…

Ref.: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí,šťastné a veselé.

Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny,“
čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé…

Ref.: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

A když sní se,co je v míse,
televizor pustíme,
v jizbě dusné všechno usne
k blaženosti mé.

Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc,
máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé…

Ref.: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Vánoční koledy jako tradice

Zpívání koled o Vánocích je tradice, která se z našich domovů bohužel již vytrácí. Pokud však maminky naučí své děti alespoň některé koledy, třeba ty nejznámější a neoblíbenější, mohou si je pak spolu s dětmi prozpěvovat nejen u vánočního stromečku, ale i třeba při společné tvorbě vánočních ozdob anebo při pečení vánočního cukroví.

V mnohých mateřských školkách se děti také učí vánoční koledy a ty pak předvedou na společném vystoupení u příležitosti vánoční besídky. Je to moc pěkný zvyk, který si jistě zaslouží být i nadále udržován.

A jak vlastně vánoční koledy, které známe, vznikaly?

Na Sv. Štěpána lidi poněkud opustila pokorná zbožnost a nastal čas radostného koledování. Na Morávce, v dnešním okrese Frýdek Místek se snad nejdéle udrželo Svatoštěpánské svěcení ovsa. Ač to bylo zakázáno, házeli lidé po knězi obilím, tak jako pohané kamenovali Sv. Štěpána.

Obilí, kterým na Morávce obsypali kněze, pak bylo jeho. Posvěcený oves se pak na jaře přidával do vysévaného ovsa. Na některých místech ještě mohou pamětníci pamatovat a vzpomínat na svatoštěpánskou obchůzku se „štěstím“ či „vinšem“. Takto se chodívalo naposledy na Novojičínsku v Tiché a v Trojanovicích, kde se dodnes chodí na Nový rok.

Nejdéle se tento zvyk udržel v některých obcích na českém Těšínsku. Běžně zde vinšují s jedlovou „četenou“ v podobě větévky o třech nebo pěti vršcích, nazdobenou papírovými pentličkami, růžičkami v podobě věnečku nebo se svatým obrázkem na Nový rok brzy ráno. Nezdobené halouzce zde říkají „vinš“ a často se jich sejde u příbuzných nebo kmotřenců větší počet.

Koledy, ty však pocházejí částečně z latinských chorálů a prastarých latinských písní, jiné zase napsali třeba vesničtí učitelé pro své žáky.

Například koleda“Narodil se Kristus Pán“ pochází už ze 13. století. Známé koledy “Nesem vám noviny“ a „Půjdem spolu do Betléma“ mají své kořeny v době pobělohorské, kdy mimochodem vznikaly naše nejkrásnější vánoční písně. U většiny z nich pochopitelně neznáme jejich autory.

Zajímavý původ má název koledy „Pásli ovce valaši“. Ta pochází ze 17. století, kdy severní Moravu zasáhla invaze italských (vlašských) pastýřů – valachů. Postupně toto slovo znamenalo totéž co pastýři a kraji se tak začalo říkat Valašsko.


Back to top button